18. 07. 2016

Efektivním využitím dotací proti povodním i nedostatku vody

Efektivním využitím dotací proti povodním i nedostatku vody

Bez ohledu na to, jaký máme názor na globální oteplování, jsme všichni svědky změn klimatu, které činí počasí nevypočitatelným. Zima končí až prudkým obratem k vysokým teplotám, ty přerušují poklesy teplot přes 10 °C a adekvátně tomu se mění i povětrnostní situace. Klidné časy vodohospodářství nahrazuje veřejnosprávní pohotovost, která musí nejen okamžitě reagovat na přívalové lijáky, ale i na delší období sucha. Financování ochrany před následky jak sucha, tak povodní, není z nejjednodušších…

Povodně a ochrana před nimi

Jaké problémy s sebou přináší protipovodňová opatření a jejich realizace, ilustruje příklad Olomouce. Experti zde vytipovali na 34 lokalit ohrožených přívalovými dešti, deset z nich s vysokou mírou rizika. Jen studie proveditelnosti ochrany těchto deseti nejrizikovějších míst přijde na 3 000 000 korun.

Navíc ochrana před povodněmi se nedá plánovat a realizovat parciálně, na což upozorňuje Jan Langr, šéf odboru ochrany města:  „Pokud totiž vyřešíme jen jednu lokalitu bez vazby na další, budeme svědky toho, co se odehrálo v Nemilanech, i na jiných místech Olomouce. Tedy odvedeme vodu z jedné části města jinam. Můžeme tak nakonec pouze přenést problém z jednoho místa na druhé.“ Akcent řešení se pak přesouvá z lokálních záplat na komplexní ochranu před povodní celého záplavového území.

Rozvoz pitné vody v obci Vinoř (ŠJů, [CC BY 4.0], via Wikimedia Commons]

Problémem je ovšem i nedostatek vody

Jiné obtíže mají obce řešící následky nedostatku vody. Vysychají jim studny a vrty a musejí být zásobovány cisternami. Většinou spadají do nejsušších oblastí republiky, k nimž podle ministra životního prostředí Richarda Brabce patří jižní Morava, Polabí a Poohří. Na těchto místech je třeba najít nové zdroje pitné vody, prohloubit stávající studny a vrty, podpořit využívání srážkových a šedých vod přímo v domě. Ale i spustit komplexní projekty, které pomohou udržet vodu v krajině: vytvořit retenční nádrže, přehrady a mokřady.

Problémem velkých, ale také malých projektů chránících před následky nedostatku vody i povodní, jsou finance. „Obce často nejsou blíže obeznámeny se všemi možnostmi dotací a procesem jejich realizace,“ říká Richard Budzák, mluvčí Sdružení evropských dotací (SPED). „Selhávají v podávání žádostí a zbytečně se spoléhají pouze na specificky vypsané programy.“

Podle SPED mohou obce čerpat nejen programy na zajištění pitné vody občanům či realizaci protipovodňových opatření, ale i programy, které se prioritně vztahují k sekundárním problémům vodohospodářství. Patří mezi ně například dotace na kanalizace, dotace na úpravny a čističky vod, dotace pro hospodaření se srážkovými vodami, dotace na stabilizaci svahových nestabilit. Částečně pak lze využít i programy na první pohled vzdálené - třeba dotace na péči o vzácné druhy rostlin a živočichů či dotace na místní rozhlas.

Zdroj: iDnes.cz I, II, III

 

Veškeré dotazy k tématice zodpoví:

Mgr. Richard Budzák
člen rady sdružení

info@prijemcidotaci.cz
+420 732 226 134

 

Sdružení příjemců evropských dotací

Sdružení příjemců evropských dotací je zájmové sdružení příjemců dotací, kteří usilují o transparentní procesy dotací a ochranu malých žadatelů. Cílem sdružení je mj. pomoci místním zastupitelům při budování, ochraně a zvelebování obcí prostřednictvím poradenství, informačního servisu a sdílení zkušeností členů sdružení s dotačními procesy. Veškeré aktuality ze světa dotací najdete na webu sdružení www.prijemcidotaci.cz.

Zpět
Copyright 2024, SPED.cz